Všechny dřeviny

Modřín opadavý

Larix decidua Mill.

Jehličnatý Opadavý borovicovité

Jediný náš opadavý jehličnan – měkké jehlice ve svazečcích na podzim zlátnou a padají.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo plné slunce
Vlhkost čerstvě vlhké
Snáší sucho středně
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení špatně (posypová sůl u silnic)
Snáší město středně (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu rychlý
Dožití ~300 let
Kořeny Srdčitý
Výmladnost Slabá
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran průměrné

Vyvětvování snáší; do koruny neřezat.

Pozor

Jedovatost Nejedovatý
Pyl pro alergiky málo alergenní
  • opad jehlic na podzim
  • vyžaduje plné slunce

Choroby a škůdci

  • rakovina modřínu (Lachnellula)
  • pouzdrovníček modřínový
  • korovnice

Pro přírodu a lidi

Pro včely nevýznamný
Pro ptáky užitečný
lesnictvísolitérsvětlé alejebonsaje

Dřevo: Trvanlivé pryskyřičné dřevo – šindele, venkovní obklady, lodě, okna.

Jediný domácí opadavý jehličnan; v zimě propouští světlo, na podzim zlatě žloutne. Nejlepší jehličnan pro venkovní dřevo.

Modřín opadavý (Larix decidua), též uváděný jako modřín evropský, je statný jehličnatý strom z čeledi borovicovitých.

Alternativní názvy

modřín evropský

Pinus larix

Abies larix

Rozšíření

Jeho přirozený areál zahrnuje pohoří střední Evropy – Alpy a Karpaty a jejich předhůří. Izolovaná populace se nachází v severním Polsku. Jeho přirozený výskyt na území České republiky je ze západu ohraničen Hrubým Jeseníkem, ovšem v současné době se zde jeho přirozené porosty nevyskytují. Vyskytují se zde však záměrně pěstované vyšlechtěné produkční či okrasné odrůdy.

Rozdělení

Klimaticky je lesníky tento modřín dělen na 4 typy (v pojetí P. Svobody):

Alpský modřín

Karpatský modřín

Polský modřín

Sudetský (slezský či jesenický) modřín.

Stanoviště a ekologie

Jeho přirozeným prostředím jsou světlé a roztroušené horské lesy. Významně světlomilná dřevina, nesnášející v dospělosti ani boční zástin. Dobře snáší kontinentálnější ráz klimatu (zimní mrazy i letní horka).

Vzhled

Mladý stromek vyrůstá z kulovitého hlavního kořene, který posléze zakrní a je nahrazen větvenými postranními kořeny. Z rovného, 20–50 metrů vysokého kmenu vyrůstají nepravidelně postranní větve vytvářející řídkou, kuželovitou korunu. Borka je hrubá, rozpraskaná, zvenčí šedavá, na řezu hnědočervená. Jehlice jsou měkké, světle zelené a vyrůstají ve svazečcích na zkrácených kolcových větévkách (brachyblastech), na zimu opadávají (viz české druhové jméno). Kvete od dubna do června. Samčí šištice jsou kulovité a sírově žluté, samičí karmínově červené. Drobné vejčitě kulovité nerozpadavé šišky dozrávají na podzim.

Využití a význam

Jde o horský světlomilný strom, často se pěstuje v parcích. Jeho dřevo je značně ceněno, je měkké, ale tvrdší než dřevo našich běžnějších jehličnanů (s výjimkou tisu). Je středně těžké, poměrně pružné a trvanlivé. Má úzkou nažloutlou běl a výrazné červenohnědé jádro. Dřevo se používá k výrobě nábytku, obkladům stěn či jako stavební dříví. Dříve se z něj též vyráběly bedny a kola. Vysoce ceněna je i pryskyřice modřínu, nazývaná benátský terpentýn.

Památné stromy

Modřín u Petrovic – nejmohutnější modřín opadavý v Česku

Modřín v Horní Oboře

Modřín v Josefově Dole – druhý nejmohutnější modřín opadavý v Česku

Modřínová alej u Šindelové

Polžický modřín

Troják u Habrůvky – nejvyšší památný modřín opadavý v Česku (47 m)

Text převzat z článku Modřín opadavý na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 14. 9. 2026