Všechny dřeviny

Borovice černá

Pinus nigra J. F. Arnold

Jehličnatý Stálezelený borovicovitéIntrodukovaný

Jihoevropská borovice s tmavou kůrou a dlouhými tuhými jehlicemi; často vysazovaná na suchých stráních.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo plné slunce
Vlhkost sušší
Snáší sucho dobře
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení dobře (posypová sůl u silnic)
Snáší město dobře (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu střední
Dožití ~300 let
Kořeny Kůlový (hluboký)
Výmladnost Slabá
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran pomalé, rány hnijí

Jako u borovice lesní – jen zaštipování svíček.

Pozor

Jedovatost Nejedovatý
Pyl pro alergiky málo alergenní
  • opad jehlic

Choroby a škůdci

  • červená sypavka (Dothistroma) – dnes hlavní problém
  • prosychání výhonů (Sphaeropsis sapinea)
  • Cenangium

Pro přírodu a lidi

Pro včely malý význam
Pro ptáky malý význam
městské výsadbysuché vápencové svahyvětrolamyrekultivace

Dřevo: Pryskyřičné stavební dřevo.

Desítky let nejodolnější městský jehličnan, dnes plošně ustupuje kvůli houbovým sypavkám – nové výsadby jsou riziko.

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom s původním areálem v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe.

Ekologie

Obzvláště se jí daří na slunných vápenatých stráních, ale podobně jako borovice lesní má nevyhraněné požadavky krom světlomilnosti; liší se od ní vyššími nároky na teplo. Roste ve výškách pod 2000 metrů, obvyklé rozpětí je 250–1600 m n. m. V České republice je nepůvodní, avšak ve třetihorách se běžně vyskytovala. V teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní.

Borovice černá má původ ve střední Evropě, ale dnes se s ní můžeme setkat po celé Evropě. Tak daleko ji rozšířil člověk, protože má mnoho dobrých vlastností. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech (ačkoli dává přednost vyšším polohám). Borovice černá je proto optimální k opětovnému osázení odlesněných oblastí. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem.

Vzhled

Statný strom dorůstající až 40 metrů. Kůra je šedočerná až žlutohnědá, kořenový systém je založen na mohutném hlavním kořeni jdoucím do hloubky.

Tmavě zelené 8–15 cm dlouhé špičaté jehlice vyrůstají z brachyblastů ve svazečcích po dvou. Ve střední Evropě kvete v květnu až červnu. Samčí šištice jsou válcovité a žlutavé, samičí šištice karmínově červené až nafialovělé, po třech letech dozrávají v přisedlé vejčité šišky zhruba 8 cm veliké. Semena jsou ukryta uvnitř šišek. Jakmile uzrají, otevírají ztvrdlé dřevnaté šupiny a semena vypadají na zem.

Výskyt a taxonomické členění

Podle nejnovějších studií je tento druh systematicky členěn do pěti poddruhů podle přirozeného rozšíření:

Pinus nigra subsp. nigra zahrnuje JV a východní Alpy a Peloponés, na SZ až po JZ Karpaty

Pinus nigra subsp. salzmannii – J Francie, Španělsko, S Maroko a S Alžír

Pinus nigra subsp. calabrica – Korsika, Apeninský poloostrov a V Sicílie

Pinus nigra subsp. fenzleyi – J Turecko: pohoří Taurus a Z Kypr

Pinus nigra subsp. pallasiana – Krym, Z Kavkaz, Turecko kromě pohoří Taurus

Využití

V České republice představuje důležitou náhradní dřevinu vysazovanou na suchých a teplých stanovištích na vápencích a dále na lokalitách ohrožených průmyslovým znečištěním, např. kvůli emisím a na rekultivačních plochách po těžbě surovin.

Dřevo je podobné dřevu borovice lesní. Kvůli sukovitosti není vhodné k výrobě nábytku, používá se jako palivo, stavební materiál nebo jako surovina k výrobě celulózy.

V poslední době bývá často vysazována jako okrasný strom v parcích a zahradách.

Text převzat z článku Borovice černá na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 14. 9. 2026